Duben byl sice spíše sychravým, ale co se týče nových filmů na DVD, dal by se označit jako velmi přívětivý a hřejivý. Ostatně, co vám sejde na počasí, když máte dobrou zásobu filmů? Každopádně, dosti teoretizování a rovnou se podívejme na snímky, které se k nám dostaly z kin. Snímek nominovaný na Oscara, Moneyball, celkem logicky prošel kiny bez povšimnutí. Komorní drama o baseballu nezachrání ani Brad Pitt v hlavní a pro sebe netradiční roli. Jde o snímek hlavně pro sportovní fanoušky, ti ostatní se zřejmě ve statistikách a celkovém pozadí transferů ztratí. Osobně jej ale všem, kteří se o sportovní zákulisí obecně zajímají, doporučuji. A přemýšlím, proč se nenatočí víc filmů o fotbalu, protože to je téma, které by bylo univerzálně oblíbené. Samozřejmě mimo největší trh, USA. Ze zcela jiného ranku je český comicsový snímek Alois Nebel, který je pro mnohé zklamáním. Forma tak docela neudržela původní obsah a zdá se, že ve výsledku jsme dostali jen na naše poměry netradiční, leč nepříliš hluboké dílko. Když už jsme u českých snímků, je tu další přivandrovalec z kina. Jak byl Nebel zklamáním, Vendeta mnohé překvapila. Opět, nejde o nějaké vrcholné dílo, ale pokus o syrový snímek s podobným formálním konceptem u nás není častý. A tak, i když má film mnoho chyb, už jen pro ten pokus o něco jiného, cítím potřebu jej pochválit.

Osobně pro mne byl zklamáním Jeden den s Anne Hathaway a Jimem Sturgessem. Příběh dvou přátel, kteří kolem sebe napříč časem krouží, sice vyčnívá díky hereckým kvalitám, ale finiš podle šablony tak trochu vše devalvuje a v člověku zbývá jen pocit promarněné šance a prázdnoty. Od akční Colombiany se Zoe Saldanou jsme toho ani moc čekat nemohli... a proto nebudeme zklamáni, že jsme ani moc nedostali. Na druhou stranu, zatímco v kině byste si rvali vlasy, že jste zaplatili tolik peněz za tak průměrný akční snímek, na videu může Colombiana a její nalinkovaná cesta za pomstou uspět. Černou hodinou začíná pásmo filmů, které by jindy měly potenciál na bestialitku měsíce, ale musely se sklonit před vskutku bestiálním borcem, který přijde na řadu až úplně na konec. Sci-fi horor Černá hodina je archetyp moderního laciného hororu pro teenagery. Přivádí do extrému myšlenku na šetření peněz, a tak představuje mimozemšťany, které nevidíte a celý příběh psal pravděpodobně uklízeč (aby se neutrácelo za scenáristu). Výsledek je směšný. Nulová logika, nulové herecké výkony, nulové napětí. Prostě produkt čísel, v nichž výdělek musí být vyšší než náklady, bez jakýchkoliv jiných ambicí.

Britská teenagerská vulgární komedie Přizdis*áči je ve skutečnosti filmovým zpracováním populárního seriálu Inbetweeners. Jeho uvedení u nás nemá logiku, protože seriál, pokud vím, u nás nešel, ale je zjevné, že stačí, když se parta puberťáků snaží o sex a je u toho nekorektní a sprostá. Však oni se diváci, kteří vše nadšeně ocení, najdou. Film ničím nepřekvapí, má cenu jej sledovat snad jen proto, abyste porovnali, jak se liší americký, český a britský přístup k látce. Nebojte se tmy je dalším snímkem z hororové produkční továrny Guillerma del Tora a není to opět žádná bomba. Přesto je lepší, než většina hororů, které vycházejí na DVD. Takže tu sice je tajemný dům, strašení a lekačky, ale když si jej večer pustíte, nebudete se cítit zrazeni jako v případě odpadních hororových produktů.

A nyní k filmům, které se vůbec do kin nedostaly. J. Edgar Clinta Eastwooda opravdu nemá potenciál na finanční úspěch v kinech. Ačkoliv se zde Leonardo DiCaprio snaží o Oscara v působivém ztvárnění zakladatele FBI, pro mainstreamového diváka to nestačí. Snímek je upovídaný, komorní a poměrně roztahaný. Pokud máte rádi filmy o atmosféře, u nichž musíte přemýšlet a zařazovat vše do historického kontextu, určitě vám jej doporučím. Ale distributorovi nevyčítám, že jej poslal rovnou na DVD. Ďáblův dvojník je už něco jiného. Myslím, že příběh dvojníka Udaje Husajna by mohl uspět. Sice nejde o vysloveně strhující snímek a ukazuje se, že Lee Tamahori už má nejlepší režisérská léta za sebou, ale určitě jde o nadprůměrný a tematicky zajímavý film. Příležitost dělá zloděje je snímkem, který ukazuje kariérní úpadek Keanu Reevese. Nudný, prázdný film o bankovní loupeži bez nápadu nezachrání „Neo“ ani Vera Farmiga. Prostě smutný úpadek.

Britská akce Blitz zase ukazuje, že Jason Statham sice má právem statut posledního akčního hrdiny, ale také hazarduje se svým jménem. Je jasné, že je mužem jednoho výrazu a proto si musí projekty vybírat lépe, jinak se příliš okouká a to ve filmech podprůměrné kvality – což je právě Blitz. Je celkem jedno, o čem je. Prostě Statham zase mlátí do lidí se stathamovským výrazem. Ale bohužel, tady to nestačí a nefunguje. Naopak, Blue Valentine je důkazem toho, že jsem byl k Ryanu Goslingovi zbytečně kritický a právě jeho projekty patří k těm nejzajímavějším. Bolestivá pitva krize jednoho vztahu je skvělou ukázkou filmařiny, která se vyhýbá klišé, líbivosti a podbízivosti. Cesta bojovníka je pak ukázkou toho, že jihovýchodní Asie má hned několik národních kinematografií, které chtějí vyprodukovat lokální akční hvězdu světového formátu. A tak přichází Iko Uwais v indonéské mlátičce bez nějakého příběhu. Pro fandy žánru je to skoro povinnost a pohled na další kus světa bojových umění.

Western, v němž je stejné jméno u režiséra, scenáristy a představitele hlavní role. To je Legenda o Pekelné bráně. Film podprůměrný, ale ve své snaživosti a velké míře neobratnosti skoro až sympatický. Také se na něm může ukazovat, jak je těžké natočit pořádný western. Drakoleb je monstrozita céčkové produkce. Fantasy s mizernými triky, ještě mizernějším scénářem a úplně otřesnou režií a hereckými výkony. Kdykoliv jindy by si tenhle kus zasloužil bestialitku měsíce, ale to by nesměl mít konkurenci v...

... Hranařích. České akční drama debutujícího Tomáše Zelenky je extrahovaným zlem, které někdo dostal z dvaceti let polistopadové české kinematografie a koncentroval jej do jediného snímku. Nejsmutnější je, že vidím, co stálo u zrodu scénáře, a chápu, co se tvůrci snažili naznačit. Ale provedení je prostě otřesné, amatérské a nesnesitelné.