OSADNÉ
Režie: Marko Škop
Scénář: Marko Škop
Kamera: Ján Meliš
Hudba: -
Vystupují: Ladislav Mikuláško, Peter Soroka, Fedor Vico, Vladimír Remek
Délka: 63 minut
Země původu: SR / ČR
Česká premiéra: 11. února 2010
Český distributor: AČFK
Oficiální stránky CSFD IMDb Trailer


Na nový snímek Marko Škopa může lákat jeho vítězství v mezinárodní konkurenci na loňském festivalu v Karlových Varech, kde vyhrál kategorii celovečerních dokumentů. Stejně dobré a ještě výstižnější doporučení nabízí předchozí úspěšný dokument stejného autora, Iné svety, melancholicko-humorná mozaika z osobitého východoslovenského kraje Šariš o šestici zástupců různých menšin, z nichž každý po svém odolává silnému tlaku globalizace. Osadné má totiž s tímto filmem, který také vyhrál v Karlových Varech (diváckou cenu), nemálo společného.

Škop se opět vydal se svými spolupracovníky na východ Východního Slovenska a také na ten snad nejvýchodnější bod Evropské unie. I víska Osadné do EU patří, i když na první pohled by to náhodný návštěvník neřekl. Na místě, kterého se ohromující příroda nikdy nehodlala vzdát, dvě stovky obyvatel pomalu vymírají. Za posledních pět let (před a během natáčení) tu zemřelo padesát lidí a narodily se jen dvě děti, jedno z toho bylo pravoslavného kněze, spolu-hrdiny filmu. Mladý podnikavý pop Peter Soroka plánuje, jak by stavba kulturního domu spojeného s klášterem mohla pozvednout duchovní i turistický život obce. Starosta Ladislav Mikuláško, který je ve funkci od roku 1971, si myslí, že by Osadnému mohla pomoci stavba Domu smutku, když už tu žijí skoro samí senioři. Na oba projekty jsou potřeba peníze, které ale nemají, a tak oba zástupci Osadného, spolu se známým z Iných svetů Fedorem Vicem, rusínským aktivistou, který má známé v politice, vyrážejí do Bruselu „zalobbovat“. S nadějí, že když jim EU fondy přispěly na novou stezku, najdou v mumraji obrovského europarlamentu nějaké přátelské ucho ochotné naslouchat jejich problémům.

Setkání velké politiky, reprezentované figurkami jako je komunistický europoslanec Vladimír Remek, a lokální politiky těch z Osadného, pro něž je právě Remek jako první Čechoslovák ve vesmíru celebrita, podle mě patří k nejlepším částem filmu. Fotka tria východňárů stojících pod bruselským Atomiem se jako symbolický obraz dostala i na plakát. Marko Škop ale umí výstižně zachytit nejen kontrast mezi jinými světy, které vedle sebe koexistují, aniž by se chápaly. Docela nenápadně, ale účinně zobrazuje fungování obou politik z odstupu, který má délku tak akorát. Umí zachytit probíhající dramata a podívat se na ně s úsměvem a právě to z jeho dokumentů dělá divácké filmy. Těžko rozhodnout, co má v sobě víc absurdity – jestli Remek bezstarostně před kamerou blábolící svým politickým ptydepe, nebo obecní rada Osadného složená z několika dědů, starosty a popa, která se dohaduje, zda nechat vysekat rozcestník ve tvaru sovy, vlka nebo medvěda. Osadné je opravdu zábavný film, ale jeho humor je toho vážného druhu. Skrývá se za ním melancholie, soucitná elegie za odcházejícím a za donkichotský boj s větrnými mlýny.

S Inými svety tento film sdílí náladu, přibližné zeměpisné určení i obecné téma, ale to neznamená, že by od sebe Škop opisoval nebo se opakoval. Osadné je narozdíl od jeho celovečerní prvotiny kompaktnější, zaměření na jednu vesnici pomohlo, aby filmař i diváci pronikli k hrdinům hlouběji. Iné svety do našich kin vstupovaly před třemi a půl lety, kdy současný trend nasazovat dokumenty do kin začínal. Osadné bez pochyby dokazuje, že tento žánr má v kinech své místo a smysl. Tenhle film by byla škoda minout.